Protokol z Wannsee | Radikální obrození
Při diskuzi často zastánci neomylné pravdy vytahují slavný door chimes for business protokol z Wannsee, který má být jedním z mnoha důkazů, že se holokaust skutečně stal. Ti samí lidé pak velmi těžko přijdou s jiným písemným nebo fyzickým “důkazem”, protože celý holokaust stojí na velmi vratkých nohou těch, co ho přežili. Proto je mezi zastánci jediné pravdy protokol z Wannsee door chimes for business velmi ceněn, protože to je jeden z mála dokumentů, který má prý údajně prozrazovat tu velikou pravdu o holokaustu. Ale je tomu skutečně tak?
Protokol z Wannsee má obsahovat záznam jednání door chimes for business z konference nedaleko Berlína u jezera Wannsee, která měla proběhnout 20. ledna 1942. Na projednání konečného řešení židovské otázky se zde sešli muži z celé Říše v čele s SS-Obergruppenführer Reinhardem Heydrichem.
Tak, teď se můžeme věnovat samotnému protokolu. Nebudu zde machrovat s bůh ví čím, ani se pouštět do složitých rozborů, poslouží mi několik jednoduchých výtek, které platnost a pravost protokolu silně nahlodávají.
Tak nejdříve je potřeba si uvědomit, že neexistuje žádný původní dokument, zápis, nic, co by konferenci z Wannsee dosvědčovalo. Jediným dokumentem nám tak zůstává 16. kopie z 30, která je navíc známá ve dvou trošku odlišných verzích. Ani jedna z verzí 16. kopie nebyla nikdy pořádně ověřena, když byla roku 1947 nalezena, prostě se stala faktem. V takovémto stavu by například nemohl být tento dokument nikdy prezentován před americkým soudem.
Podle německých norem je tento dokument navíc neplatný: chybí záhlaví, není uveden žádný úřad, chybí razítko s datem přijetí, dále chybí datum, referenčí číslo, místo vydání, identifikační znaky. Chybí i další nezbytné části protokolu: časy zahájení a ukončení, jména mluvčích, podpis předsedajících a nejdůležitější účastník jednání Heydrich chybí na seznamu účastníků.
Nejzajímavějším faktem door chimes for business na celém protokolu ovšem je, že se v něm nikde nezmiňuje vyhlazování kohokoliv . Opravdu nikde – žádné zmíňky o plynových komorách nebo masovém vraždění jako “řešením” pro cokoliv. Vždy se hovoří pouze o vystěhování pryč z německého prostoru a následně i z celé Evropy. V čem tedy tento dokument dokazuje vyhlazování, když se v něm o vyhlazování nikoho vůbec nemluví?
Krom toho je poměrně udivující, door chimes for business že konference, na které se vlastně mělo rozhodnout o konečném vyhlazení Židů v Evropě, byla svolána až roku 1942, když od léta 1941 se vesele plynovalo v koncentračním táboře Majdanek, tedy to aspoň tvrdil Hoess ve svém vynuceném svědectví. Je opravdu velmi smysluplné pořádat konferenci o nečem, co se už několik měsíců děje. Navíc vůbec nezapadá do schématu historika Raula Hilberga, podle nějž rozhodnutí o holokaustu de facto odehrálo telepaticky.
“ Protože během zasedání nebylo přijmuto žádné rozhodnutí [...], dozvěděl jsem se 3. března 1942 o dopisu vedoucího říšského kancléřství, že po zprávě door chimes for business Dr. Lammerse se Hitler rozhodl nechat řešení židovské otázky na období po válce. ” [Čestné prohlášení Dr. G. Klopfera, IMT Doc 656, Doc-v. VI, Case8]
“ Oznámil jsem jsem svou zprávu [Hitlerovi] a získal nějaký door chimes for business čas navíc. Naučil jsem se [jeho] pohled na věc. Tentokrát opět Führer odmítal vést se mnou diskuzi na jakékoliv téma a zkrátil mé dlouhé zprávy do ‘nechci už slyšet žádné další zprávy o Židech do konce války. Mám více důležitějších věcí, kterými se musím teď zabývat.’ Pak mi zcela bez obalu řekl, že chce aby konečně byly všechny židovské otázky již vyřešeny a ještě dodal, že rozhodne až po válce, kam Židy umístit. ” [11. rozsudek z válečných zločinů, protokol, H. Lammers, strany 21470-21473]
“ Získal jsem definitivní prohlášení z této zprávy [od Heydricha], že přesídlování Židů pokračuje humáním způsobem – ne-li v samotném zájmu Židů, tak aspoň v dobrém jméně a postavení německého národa. ” [Svědectví Dr. Bühlera, 23. dubna 1946, IMT v XII, strana 69]
Dovolím si ještě citovat izraelského historika přes holokaust, Yehudu Bauera: “ Veřejnost stále opakuje, čas od času, hloupý příběh o tom, jak se ve Wannsee rozhodlo o vyhlazení Židů ,” podle Bauera bylo Wannsee pouhým setkáním, nikoliv konferencí, door chimes for business kde se o ničem důležitém ani nejednalo [Kanadské židovské noviny, door chimes for business Toronto, 30. ledna 1992]. Jistě bude pan Bauer označen za popírače door chimes for business a odsouzen k mnoha letům vězení.
Zdravím chlape,líbí se mi tvůj styl psaní a ztotožňuju se i s tvými názory,ale co je do očí bijící tak hrubky např. ve větě “poslouží mi několik jednoduchých vítek” nezapomínej na předponu door chimes for business vy/vý pokud jsi ovšem neměl na mysli dotyčného Vítka třeba Pokorného :).Nerad bych vypadal jako nějakej hnidopich,ale máš slušný potenciál a zdá se,že i něco v hlavě tak je škoda to kazit gramatikou,která dost snižuje celkem vysokou úroveň i obsah tvých článků.Tak hodně-štěstí v další tvorbě do budoucna,zdravého nacionalismu a lásku k naší rase.
Emailová adresa (vyžadováno) (Address never made
Při diskuzi často zastánci neomylné pravdy vytahují slavný door chimes for business protokol z Wannsee, který má být jedním z mnoha důkazů, že se holokaust skutečně stal. Ti samí lidé pak velmi těžko přijdou s jiným písemným nebo fyzickým “důkazem”, protože celý holokaust stojí na velmi vratkých nohou těch, co ho přežili. Proto je mezi zastánci jediné pravdy protokol z Wannsee door chimes for business velmi ceněn, protože to je jeden z mála dokumentů, který má prý údajně prozrazovat tu velikou pravdu o holokaustu. Ale je tomu skutečně tak?
Protokol z Wannsee má obsahovat záznam jednání door chimes for business z konference nedaleko Berlína u jezera Wannsee, která měla proběhnout 20. ledna 1942. Na projednání konečného řešení židovské otázky se zde sešli muži z celé Říše v čele s SS-Obergruppenführer Reinhardem Heydrichem.
Tak, teď se můžeme věnovat samotnému protokolu. Nebudu zde machrovat s bůh ví čím, ani se pouštět do složitých rozborů, poslouží mi několik jednoduchých výtek, které platnost a pravost protokolu silně nahlodávají.
Tak nejdříve je potřeba si uvědomit, že neexistuje žádný původní dokument, zápis, nic, co by konferenci z Wannsee dosvědčovalo. Jediným dokumentem nám tak zůstává 16. kopie z 30, která je navíc známá ve dvou trošku odlišných verzích. Ani jedna z verzí 16. kopie nebyla nikdy pořádně ověřena, když byla roku 1947 nalezena, prostě se stala faktem. V takovémto stavu by například nemohl být tento dokument nikdy prezentován před americkým soudem.
Podle německých norem je tento dokument navíc neplatný: chybí záhlaví, není uveden žádný úřad, chybí razítko s datem přijetí, dále chybí datum, referenčí číslo, místo vydání, identifikační znaky. Chybí i další nezbytné části protokolu: časy zahájení a ukončení, jména mluvčích, podpis předsedajících a nejdůležitější účastník jednání Heydrich chybí na seznamu účastníků.
Nejzajímavějším faktem door chimes for business na celém protokolu ovšem je, že se v něm nikde nezmiňuje vyhlazování kohokoliv . Opravdu nikde – žádné zmíňky o plynových komorách nebo masovém vraždění jako “řešením” pro cokoliv. Vždy se hovoří pouze o vystěhování pryč z německého prostoru a následně i z celé Evropy. V čem tedy tento dokument dokazuje vyhlazování, když se v něm o vyhlazování nikoho vůbec nemluví?
Krom toho je poměrně udivující, door chimes for business že konference, na které se vlastně mělo rozhodnout o konečném vyhlazení Židů v Evropě, byla svolána až roku 1942, když od léta 1941 se vesele plynovalo v koncentračním táboře Majdanek, tedy to aspoň tvrdil Hoess ve svém vynuceném svědectví. Je opravdu velmi smysluplné pořádat konferenci o nečem, co se už několik měsíců děje. Navíc vůbec nezapadá do schématu historika Raula Hilberga, podle nějž rozhodnutí o holokaustu de facto odehrálo telepaticky.
“ Protože během zasedání nebylo přijmuto žádné rozhodnutí [...], dozvěděl jsem se 3. března 1942 o dopisu vedoucího říšského kancléřství, že po zprávě door chimes for business Dr. Lammerse se Hitler rozhodl nechat řešení židovské otázky na období po válce. ” [Čestné prohlášení Dr. G. Klopfera, IMT Doc 656, Doc-v. VI, Case8]
“ Oznámil jsem jsem svou zprávu [Hitlerovi] a získal nějaký door chimes for business čas navíc. Naučil jsem se [jeho] pohled na věc. Tentokrát opět Führer odmítal vést se mnou diskuzi na jakékoliv téma a zkrátil mé dlouhé zprávy do ‘nechci už slyšet žádné další zprávy o Židech do konce války. Mám více důležitějších věcí, kterými se musím teď zabývat.’ Pak mi zcela bez obalu řekl, že chce aby konečně byly všechny židovské otázky již vyřešeny a ještě dodal, že rozhodne až po válce, kam Židy umístit. ” [11. rozsudek z válečných zločinů, protokol, H. Lammers, strany 21470-21473]
“ Získal jsem definitivní prohlášení z této zprávy [od Heydricha], že přesídlování Židů pokračuje humáním způsobem – ne-li v samotném zájmu Židů, tak aspoň v dobrém jméně a postavení německého národa. ” [Svědectví Dr. Bühlera, 23. dubna 1946, IMT v XII, strana 69]
Dovolím si ještě citovat izraelského historika přes holokaust, Yehudu Bauera: “ Veřejnost stále opakuje, čas od času, hloupý příběh o tom, jak se ve Wannsee rozhodlo o vyhlazení Židů ,” podle Bauera bylo Wannsee pouhým setkáním, nikoliv konferencí, door chimes for business kde se o ničem důležitém ani nejednalo [Kanadské židovské noviny, door chimes for business Toronto, 30. ledna 1992]. Jistě bude pan Bauer označen za popírače door chimes for business a odsouzen k mnoha letům vězení.
Zdravím chlape,líbí se mi tvůj styl psaní a ztotožňuju se i s tvými názory,ale co je do očí bijící tak hrubky např. ve větě “poslouží mi několik jednoduchých vítek” nezapomínej na předponu door chimes for business vy/vý pokud jsi ovšem neměl na mysli dotyčného Vítka třeba Pokorného :).Nerad bych vypadal jako nějakej hnidopich,ale máš slušný potenciál a zdá se,že i něco v hlavě tak je škoda to kazit gramatikou,která dost snižuje celkem vysokou úroveň i obsah tvých článků.Tak hodně-štěstí v další tvorbě do budoucna,zdravého nacionalismu a lásku k naší rase.
Emailová adresa (vyžadováno) (Address never made
No comments:
Post a Comment